Dobrotivý obraz Panny Marie Pomocné ze Skoků, označovaný dříve též jako "pasovský obrázek" a později v českém prostředí i jako "panenka skákavá" - skocký obraz, namaloval v roce 1717 na objednávku zakladatele skocké kaple Adama Lienerta toužimský malíř Johann Wolfgang Richter. Práce mu trvala 8 dnů a dostal za ní zaplaceno 9 zlatých. Předlohou obrazu byl byl oltář se zázračným obrazem Panny Marie Pomocné z německého Pasova. Skocký obraz měl původně asi obdélný formát, později, po přenesení do nově zbudovaného kostela v roce 1738 bylo plátno upraveno do dnešní podoby a obraz byl opatřen plechovou pozlacenou korunkou posázenou umělými kameny. V roce 1733 byl skocký obraz P. Marie Pomocné z Pasova římskokatolickou církví uznán za obraz dobrý a dobrotivý. Obraz byl instalován na závěsech, které umožňovaly jeho posouvání během poutních mší z dřevěného rámu na přední stěně oltáře na stěnu zadní, kde byl přístupný poutníkům. K tomu účelu byl oltář vybaven dvouramenným schodištěm mezi stěnami, pro snažší přístup k obrazu se pod ním na stěně nacházelo madlo a pod ním pak schůdky, které současně sloužily i jako klekátko a oltářní pokladna - schránka na peněžní obětiny.
Dnes je vzácný obraz ochraňován v konventní kapli kláštera premonstrátů v Teplé. V roce 2011 proběhlo restaurování obrazu a současně byla vytvořena jeho věrná kopie pro klášter trapistů Matky Boží v Novém Dvoře. Barokní plátno bylo zrestaurováno Zdeňkou a Janem Reinerovými z Prahy. Při tom byla pod novodobými přemalbami a opravami znovu odkryta i původní signatura autora I. W. R. a datace 1717 (viz foto
ZDE).
Obraz Panny Marie Pomocné z Pasova. Roku 1611 přivezl pasovský knížecí biskup arcivévoda Leopold Rakouský do svého rezidenčního města obraz Boží rodičky něžně objímají děcko, dílo Lucase Cranacha staršího (* 1472 v Kronachu (Horní Franky); † 16.10. 1553 ve Výmaru), jednoho z nejvýznamnějších německých malířů renesance, namalovaný pravděpodobně v roce 1514 ve Wittenbergu. Později jej arcivévoda převezl do Innsbrucku, kde je dodnes.
Děkan pasovského dómu, Marquard svobodný pán ze Schwendi, nechal v roce 1620 zhotovit dvě kopie tohoto obrazu u pasovského malíře Pia. Jednu z nich pak nechal zavěsil do dřevěné kaple ve své zahradě na úpatí dnešního Mariánského vrchu. Po opakovaných viděních andělů dospěl k přesvědčení, že tato souvisejí právě s tímto obrazem a tak se roku 1622 rozhodl kapli s obrazem přemístit na vrchol kopce a zpřístupnit ji pro všechny věřící. Během tureckého obléhání Vídně v roce 1683 v Pasově pobýval císař Leopold I. Habsburský. Císařský pár se pak denně modlil před obrazem za porážku Turků. Křesťanská aliance s „mariánskou pomocí“ vybojovala vítězství a obraz se stal státním ochranným obrazem habsburské monarchie. Na znamení díků byl ve Vídni postaven kostel Panny Marie Pomocné a papež Inocenc XI. zavedl svátek jména Panny Marie, slavený 12. září. Obraz Panny Marie Pomocné dal podnět k šíření úcty k mariánským obrazům tohoto typu v mnoha evropských zemích.
Příliv poutníků a prosebníků způsobený četnými zázraky a vyplněnými přáními prosebníků si vynutil v l. 1624-1627 stavbu nového poutního kostela Marie Pomocnice. Stavitelem byl pasovský mistr Francesco Garbanino, zřejmě z okruhu umělců z Tessiny, kteří tehdy přinesli do Bavorska barokní umění. Věže byly zastřešeny v roce 1665. Hlavní oltář je z roku 1729, boční oltáře jsou dílem Josepha Berglera mladšího.
Velmi záhy se stal tento nový kostel mimořádně oblíbeným poutním místem. Při kostelu byl pak založen klášter a hospic řádu kapucínů, kteří zde zajišťovali duchovní službu, u kostela je také pramen sv. Anny. Od roku 1628 vede z města ke kostelu krytá chodba se schodištěm o 321 schodu. V letech 1803-1890 byl kapucínský klášter zrušen. Správu kostela od roku 2002 převzali pauláni.
