Pro orientaci, kde vlastně Skoky leží, nejprve připojujeme následující mapu ve velkém měřítku. Poloha Skoků je zde zaznamenána zelenou šipkou a kroužkem. Zeměpisná šířka polohy chrámu je 50.09639 stupně, zeměpisná délka 13.09722 stupně.
Souřadnice GPS: 50°05′44.48″ N 13°05′54.98″ E
Cesta autobusem s pěší docházkou do cíle:
Od neděle 10.12.2023 je v provozu autobusová linka 305 Pražské integrované dopravy, která propojuje Prahu a Karlovy Vary (a též řadu obcí na cestě). Vystoupíte na zastávce Bochov, Údrč, rozc. Skoky a odtud se vydáte po silnici směr Údrč, projdete Údrč a následně i Polom, kde silnice sice končí, ale v jejím přímém pokračování vede široká a sjízdná cesta až do Skoků. Pěší část trasy je dlouhá 6,5 km. Jízdní řád linky 305 najdete například v aplikaci IDOS, linka je v provozu i v sobotu a v neděli.
Cesta automobilem:
Ať pojedete odkudkoliv, musíte se nejprve dostat na "pražskou" resp. "karlovarskou" silnici I/6 (E48) Praha - Karlovy Vary. Zde ve směru od Prahy před Bochovem a ve směru od Karlových Varů za Bochovem odbočíte na Údrč, křižovatka je doplněna krom modré směrovky Údrč také hnědobílou směrovkou pro památkové objekty Skoky. Údrčí projedete a silničkou budete pokračovat do osady Polom. Zde se musíte rozhodnout: Buď zde auto zaparkujete a dále půjdete již cca 2,5 km pěšky, nebo zkusíte dojet až do Skoků. Z Polomu do Skoků totiž už nevede silnice, jenom polní cesta, v úseku z Polomu ke kapličce u cesty je nyní zpevněná, relativně bezpečná ale plná výmolů, od kapličky je však poměrně nerovná, kamenitá, s mnoha výmoly a vyjetými kolejemi, za sucha prašná a za mokra blátivá - s opatrností je však pro běžné osobní automobily i autobusy sjízdná - je nutné jet opatrně a vybrat si vhodnou stopu, aby nedošlo k poškození spodku vozidla či proražení olejové vany motoru. Ať už se rozhodnete jakkoliv, tato cesta vede z Polomu v přímém pokračování silnice, kterou jste přijeli uličkou mezi domy na protilehlém svahu. Pozor, někdy bývá za Polomí přes cestu natažený drát ohradníku, který je třeba vyvěsit a pak znovu zavěsit zpět (okolí Skoků slouží jako pastevní areál místního zemědělce, který zde zpravidla na sklonku léta pase dobytek). Na cestě z Polomu do Skoků možná zažijete místní safari, kromě stád dobytka se zde mohou pohybovat početná stáda divoké zvěře, srnčí, mufloní, jelení... Cestou vás nesmí zmást ani četné nově vysazené aleje ovocných stromů, je třeba se držet hlavní cesty a jít či jet stále rovně. To, že jste dojeli/došli do cíle poznáte podle křížku na kamenném podstavci pod velkým stromem na konci mírného táhlého stoupání, zde můžete zaparkovat a pokračovat pěšky dále, úvozem sejdete po asfaltové cestě dolů a před Vámi se náhle objeví Skoky. Pozemky kolem cesty jsou v soukromém vlastnictví a zemědělsky využívané, proto není vhodné na těchto parkovat ani kempovat. Rozhodně po nich také nejezděte! V záměru vlastníka je vybudování záchytného parkoviště pro návštěvníky Skoků před Polomem. Při jízdě buďte ohleduplní k pěším, zejména je-li cesta prašná a a blátivá.
Pěší trasa - severní přístup
Trasa přístupu je podobná výše popsané trase automobilové, můžete pro ni použít stejnou mapku. Výchozím bodem může být Bochov, středověké městečko s rozlehlým pravidelným náměstím (můžete zde shlédnout pěkný kostel, radnici a pozůstatky nejstaršího zdejšího hradu Hungerbergu a za městem také krásnou ruinu hradu Hartenštejn s rozhlednou (klíč od ní v bochovském infocentru), mohylu na paměť padlým na sousedním pahorku), odkud vede červená turistická značka do Údrče (zde stojí gotický, barokně přestavěný kostel sv. Linharta a bývalý zámecký areál s novodobě upraveným zámkem a velkou barokní sýpkou) a dále do osady Polom. Z Polomu (ve středověku zde stávala tvrz) se vydáte jižně po polní cestě až do Skoků (nasměruje vás i šipka na místním rozcestníku na návsi).
Odkaz na podrobnější mapu
******************************************************************************************************
Pěší trasa - východní přístup, varianta 1 - přes Ratiboř
Trasa vede po červené turistické značce ze Žlutic. Můžete si prohlédnout historické středověké město s krásným gotickým kostelem sv. Petra a Pavla a dalšími památkami, navštívit muzeum s historickým podzemím, či infocentrum s galerií, a pak vás značka vyvede nad město k zaniklé středověké vsi Střídka s dnes hřbitovním kostelem sv. Mikuláše a odtud přes Dlouhý vrch (krásné výhledy) do Ratiboře, do údolí romantického Ratibořského potoka se zříceninami mlýnů a do Polomu, kde značku opustíte a podle šipky na rozcestníku na místní návsi budete pokračovat vlevo, tj. jižně, po polní cestě až do Skoků.
Pěší trasa - východní přístup, varianta 2 - po Skokovské stezce
Tato trasa je asi o 2 km kratší nežli předchozí. Ze Žlutic vyjdete buď Poděbradovou ulicí, která odbočuje z Nádražní ulice ještě před vlastním historickým centrem a stoupá k severu, nebo stejně jako v předchozím případě vyjdete po červené turistické značce, v lese nad Žluticemi se obě trasy dočasně spojí. Skokovská stezka je ve směru ze Skoků do Žlutic značena bílými hvězdami v modrém poli, v našem směru ale platí zjednodušené značení modrým kruhem, případně doplněným modrou šipkou (obr. 1), na mapě pak modrou přerušovanou čarou. Ovšem značení hlavně v polích a loukách může chybět.
Červená turistická i modře značená Skokovská stezka společně vystoupají ke hřbitovnímu kostelu sv. Mikuláše, odtud vedou k silnici do Verušic a zde po ní odbočí vlevo směrem na Verušice. Po nějaké době dojdeme k turistickému rozcestníku (obr. 2), ten ale mineme a ponecháme červenou odbočit vpravo travnatou cestou k Dlouhému vrchu. Krátce za tímto místem odbočuje opět vpravo další, nezarostlá polní cesta (obr. 3) a po té se vydáme. Cesta jde dlouhou dobu pod úbočím Dlouhého vrchu, travnaté odbočky z ní míjíme. Nakonec dojdeme k místu, kde cesta už nepokračuje přímo (obr. 4), respektive její bývalé pokračování je zarostlé křovím a nová cesta odbočuje vlevo. My naopak uděláme pár kroků vpravo a před námi se otevře louka, po jejímž levém okraji je třeba se vydat podél pásu křovin až k lesu na konci louky (obr. 5). Jinými cestami se nenechte zmást - jedna taková matoucí jde šikmo přes louku kolem posedu. Jakmile dojdeme k lesu, narazíme už na značení Skokovské stezky. Na začátku lesa na rozcestí tvaru Y se dáme vpravo a po chvíli chůze po lesní cestě podle značek cca po 200 m odbočíme doprava a sestoupáme k potůčku, který překročíme po lávce (obr. 6) a odtud víceméně přímo k lesu, po jeho okraji po dalších cca 200 m dojdeme k hrázi rybníčka. Říká se zde V Pekle, proto pozor na čerty a hastrmany...nejeden poutník zde sešel z cesty a ztratil se! Hráz přejdeme, stejně tak i loučku za hrází a zde narazíme na cestu stoupající k Ratiboři, po které se dáme vpravo. Cesta projde úvozem a vystoupá do otevřené krajiny k místu, kde z ní zpětně ostře vlevo odbočuje jiná cesta. Po té se vydáme a klesáme cestou mezi loukou vpravo a lesem vlevo kolem posedu (obr. 7) a dále podle značek. Cesta pak v lese zabočí doprava a nakonec přijdeme k louce s posedem na stromě (obr. 8), kde se dáme vlevo starou mlýnskou úzkou úvozovou cestou (obr. 9) - každopádně až k Ratibořskému potoku, který přebrodíme. Je-li v něm více vody a nechceme se brodit, lze využít betonové lávky, která je cca 400 m níže po toku potoka. Před námi je přerostlá školka stříbrných smrků, obejdeme ji zleva a pak rovnou zamíříme k lesnímu svahu, který se zde před námi zvedá. Tento úsek bývá někdy v létě zarostlý lučními bylinami, ale jedná se jen o cca 30 m. Jakmile vstoupíme do lesního svahu, narazíme na cestu, již opět dobře značenou, po ní se dáme doleva. Cesta nás stoupáním vyvede lesním svahem nad romanitckými stržemi až na louku, po které v přímém směru vystoupáme až k cestě, která vede po náhorní planině z Polomu do Skoků. Jsme však již od Skoků zcela nedaleko. Po velké cestě tedy odbočíme vlevo, mineme křížek se vzrostlým stromem a sestoupáme po stejné cestě přímo ke kostelu.
******************************************************************************************************
Pěší trasa - jižní přístup, trochu dobrodružný, ale nejkrásnější:
Východištěm cesty může být buď nádraží ve Štědré (v obci je krásný, právě obnovovaný barokní zámek a opravený goticko-barokní kostel Narození P. Marie s pozoruhodnými "lodními" okny v lodi) nebo železniční zastávka Smilov, odkud vede cesta přes Brložec s gotickým, barokně upraveným kostelem sv. Michaela Archanděla, lidovou architekturou a zaniklým panským sídlem, každopádně však musíme dojít do osady Přestání. Vše zobrazuje následující mapka, na níž je jméno osady červeně podtrženo.
Z Přestání se můžeme vydat dvěma směry, jak vyplývá z mapky následující. Můžeme sejít po silničce až k přehradě, jak ukazuje červená šipka a po břehu přehrady a později mírným stoupáním lesem dojít západním směrem na rozcestí pod vrcholkem Čertova vrchu. Nebo se vydáme z Přestání jinou silničkou, kterou ukazuje šipka žlutá, dojdeme ke dvěma romantickým lesním rybníčkům s myslivnou a zde zabočíme doprava do kopce a opět dojdeme na ono rozcestí pod Čertovým vrchem. Odtud vyjdeme severně, jak ukazuje šipka oranžová. Na prvním výrazném rozcestí neodbočíme doleva, ale půjdeme rovně, cesta se stočí vpravo a po levé straně se objeví svah. Dojdeme k dalšímu nenápadnému rozcestí, kde zabočíme vlevo a začneme se spouštět po jediné takové cestě dolů do údolí Střely. Nad námi se bude tyčit vrcholek Čerťáku (neplést s Čertovým vrchem!) a cesta sejde do údolí, až bude souběžná s tokem Střely, ke které se bude pomalu spouštět. Nakonec je cesta přerušena starou školkou, ale zde již můžeme sestoupit do úzké říční nivy, na jejímž konci je po většinu roku velmi mělký brod. Zde nezbyde než zout boty a řeku překonat. Odměnou nám bude další krásná a široká niva v sousedství ruin bývalého Rohrermühle a s výhledem na Čerťák, který budeme mít v zádech a na Vraní vrch před námi. (při nižším stavu vody lze brodit i přes betonový jez limnigrafické měřící stanice, která je zhruba na půli cesty mezi Rohrermühle a býv. akvaduktem jeho mlýnského náhonu). Pokud se zde případně ztratíte a zabloudíte, vězte, že za to může opět čert! Takže se zde vyplatí být ve střehu! Z údolí Rohrerova mlýna můžeme do Skoků vystoupat po lesní cestě, kterou ukazuje modrá šipka. Tato cesta je dnes součástí poutní Skokovské stezky. Druhou možností je po překonání potoka vydat se širokou novou lesní cestou, jejíž trasu naznačuje oranžová čára a šipky. Cesta nás dovede na náhorní planinu mezi Polomem a Skoky, jakmile narazíme na širokou cestu vedoucí planinou, dáme se po ní doprava a časem dojdeme do Skoků.
Odkaz na podrobnější mapu
******************************************************************************************************
Pěší trasa - západní přístup, jako malá pouť do Skoků:
Východištěm cesty je Toužim, malé historické město s pustnoucím areálem zámku v řídce osídlené krajině mezi Karlovými Vary a Plzní, s nimiž má relativně dobré autobusové spojení. Rovněž sem jezdí vlak po trati 161 Rakovník - Bečov nad Teplou. V Toužimi je původně gotický, barokně upravený kostel Narození P. Marie, lze navštívit i turistické infocentrum. Zdejší malíř J. W. Richter tu v roce 1717 vytvořil pro Skoky slavnou "Panenku Skákavou" - obraz Panny Marie Pomocnice ve Skoku, jak se kdysi ves jmenovala. Z Toužimi doporučujeme využít značené trasy mariánské poutní Skokovské stezky, v určených dnech je zde možné absolvovat certifikovanou pouť. Bližší informace k tomuto putování do Skoků najdete v samostatném odkazu Skokovská stezka.
Kliknutím na obrázek se vám zobrazí mapka Skokovské stezky, další mapky ke stažení a tisku ZDE.
******************************************************************************************************
Všeobecné, ale docela důležité poznámky:
Nepokoušíme se zde popsat podrobně spojení veřejnou dopravou, jež bývá s časem proměnlivé. Každopádně do Žlutic, Štědré i Smilova nebo Toužimi se dostanete vlakem (trať 161 Rakovník - Bečov nad Teplou), autobusy pak jezdí do Žlutic, Bochova a sporadicky také do zastávek Bochov, Údrč rozcestí (na pražské-karlovarské silnici I/6 E48) a Žlutice, Ratiboř rozcestí (tato zastávka je v údolí u silnice východně pod Dlouhým vrchem). Dobré spojení má i Toužim ve směru od Karlových Varů a Plzně. Všechny spoje je dobré aktuálně hledat a ověřovat například na www.idos.cz. Vlastníci létajících dopravních prostředků mohou využít letiště Aeroklubu Toužim v Přílezích.
Mapy zde použité jsou převzaté ze serveru www.mapy.cz, doporučujeme si je podrobně prostudovat a především užít. Ale pozor na některé změny! Trasa mariánské poutní SKOKOVSKÉ STEZKY v úseku Toužim-Radyně aktuálně nevede kolem Toužimských rybníků, ale po silnici (důvodem je neprostupnost někdejší veřejné cesty, která je zaplocena! Již nenajdete býv. radiolokátor v Přílezích, byl zbořen v roce 2015. Po kliknutí na mapku se dostanete přímo na její původní podobu na uvedeném serveru a zde si potom můžete přepínat do mnoha režimů prohlížení - můžete si zobrazit například cyklostezky, fotomapu, případně historickou mapu vznikající v letech 1836-1852. Při pohybu v terénu se krom toho velmi osvědčila mapa Klubu českých turistů č.31 - Povodí Střely.
Nepočítejte s tím, že někde v krajině mezi Bochovem a Žluticemi najdete otevřenou hospodu. Jediný funkční obchod na cestě v Údrči je nyní zavřený. Ani studánky se zde příliš nevyskytují, ač vody je v krajině dost a dost. O letní sezóně, kdy je kostel ve Skocích obsazen službami a otevřen, však narazíte na přívětivě naladěné Skoky se skromným osvěžením pro utrmácené poutníky.
Pro ubytování v okolí se nabízel Penzion U Krušků v blízké Údrči (z Polomu rovněž po červené značce opačným směrem), dnes však nefunkční, a pak ubytovací kapacity větších i menších penzionů a ubytoven ve Žluticích, Štědré, případně v Toužimi. Bližší informace najdete v rubrice Ubytování v okolí.
Zejména na sklonku léta a na podzim vás může na polní cestě za Polomí překvapit ohradník a kolem Skoků stáda krav. Cesta je průchozí a průjezdná, ohradník přes cestu je potřeba po vyvěšení a projetí znovu zavěsit.
Do zakázaného ochranného hygienického pásma Žlutické nádrže na pitnou vodu zbytečně nevstupujte, všechny popsané cesty vedou jen po jeho okraji. Stejně tak nejezděte, neparkujte a nekempujte na pozemcích kolem přístupové cesty z Polomu do Skoků a jinde kolem Skoků, pozemky jsou zemědělsky obhospodařované a v soukromém vlastnictví fyzické osoby.
Náhledy fotografií ze složky Východní přístup - varianta 2
