Kdo vymete ďábla ze zdevastovaného kostelíku ve Skoku
07.10.2006 - ONDŘEJ VACULÍK - str. 03
Kdo vymete ďábla ze zdevastovaného kostelíku ve Skoku
Řeknu vám...
O Skokách - poutním barokním kostele Navštívení Panny Marie, který osaměle stojí nad žlutickou přehradní nádrží - jsem na tomto místě psal ani ne před rokem: Že to bylo místo, kam ročně přicházívalo i třicet tisíc poutníků a že pod kostelem se místo současné vodní hladiny rozprostírala obec.
Zvolání „Panenko Skákavá“ je odvozeno od milostného obrazu „Panny Marie Pomocné ve Skoku“, při jehož uctívání zde došlo k četným zázračným uzdravením. Dnes tu probíhají „zázraky“ jaksi opačné: onehdy se mladík při krádeži měděného plechu zřítil se střechy a zchromil se. Jeho spolupachatelé ho museli odvézt do nemocnice, takže policie je na udání lékařů dopadla. Skoky totiž byly vyloupeny mnohokrát, velmi brutálně - v interiérech nezbylo prakticky nic - a pachatelé vždy zůstali neznámí. Předposledně dokonce traktorem vyrvali díru v barokně opancéřovaných dveřích.
Ten poslední případ je však nejdrsnější: mladí muži motorovou pilou podřezali báně věží, aby z nich mohli servat měděný plech. Spolupachatelem se stává i výkupce takového šrotu, protože měděný plech strhaný se střechy je k rozeznání na první pohled a v devadesáti devíti procentech pochází z loupeže. Mám však podezření, že mladíkům nešlo ani tak o zisk z prodeje plechu, jako spíše o zvrhlý „adrenalinový sport“. Kdyby totiž pachatelé vydané úsilí při bourání věží vložili do konstruktivního díla, získali by peněz více. Kdo jste teď viděli Skoky po této jejich poslední demolici, asi jste si také řekli: a to je konec.
Naštěstí není. Právě dnes se v Toužimi v kulturním a informačním centru (KIC) schází občanské sdružení Pod Střechou v čele s předsedou Jiřím Schierlem a místopředsedou, toužimským farářem P. Piotrem Janczakem, aby začalo organizovat záchranu Skoků.
Účastnit se mohou všichni, kdo k obnově kostela chtějí nějak přispět nebo se o jeho záchraně více dozvědět.
V deset hodin dopoledne sdružení pořádá prohlídku skockého kostela, což bude zážitek deprimující, samo jednání by mělo začít v KIC ve 13.15 hodin. Budou se navrhovat způsoby záchrany, možnosti získání peněz i ochrany kostela.
Nejpodstatnější ovšem je, aby v blízkosti kostela, kde dosud stojí mezi několika opuštěnými budovami i zchátralý hostinec, někdo bydlel. Nikoli pouze nějaký chudák jeden kostelník, ale nejlépe několik rodin. Všude se živelně staví! Stavebníci kdyby třeba pozemky mohli mít jenom za symbolickou cenu a kraj kdyby přispěl na inženýrské sítě, protože elektřina - na rozdíl od hřbitova - v dosahu není. Jinak všechno úsilí při obnově kostela opět propadne zkáze.
Slova o „působení pekelných mocností“ či „souboji s ďábelskými silami“ nám znějí jakoby z říše lidové poetiky, staré literatury, popřípadě teologické dogmatiky. Jenže pokud má člověk ještě schopnost se na plundrování Skoků podívat z jiného úhlu, pak možná jsme svědky právě takových projevů. Vždyť ti, kteří k ničivému dílu na kostele vyjeli s traktorem nebo nastartovali motorové pily, ani možná nevěděli, kdo je k tomu ponoukl, a tedy co činí. Proto trvalé úsilí o záchranu Skoků téměř přirovnávám k vymítání ďábla. Jeho reality drama „onlajn“.
O autorovi| ONDŘEJ VACULÍK (autor je redaktorem ČRo Plzeň a spolupracovníkem redakce)
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj