Původ jména Skoky
K původu a významu místního jména Skoky
Skoky, něm. Mariastock (lidově Stock) se v písemných pramenech objevují pod různými tvary, například (rok, pramen):
1563, DZ 14 fol. Q 1: ...tvrz Audrcz ...ves Tesseticze, ves Stok, ves Lhutu...;
1591, DZ 168 fol. J 21: ...tvrz Marticze... též 5 sedláků ve vsi své "z Skoku" s platy... a lovy zaječí na těch "z koku" gruntich... kromě tu řeku Rybnicžnau na těch "z kokskeych gruntech"...;
1592, DZ 26 fol. F 19 a DZ 168 fol. J 27: (prodává) ...tvrz Marticze... s potokem Marticzkem [!], který teče skrze grunty lincziowsky a Skokowsky až do struhy u Cziertoweho mlyna... též se všemi poddanými, což ve vsi Skoku jměl...;
1623, DZ 194 fol. K 4: ...tvrz Ratiborž... w Skoku 5 lidí prodal...;
1651, AMV R 109: ...Stockh...;
1654, BR 25 fol. 42: ...Sstok...;
1785, Schaller II, s. 142: Hft. Udritsch: Stock, Stocku oder Maria Stock von 21 N.;
1847, Sommer XV s. 191: Maria Stock, gewöhnlich nur Stock, Skok, 1 St. s. von Udritsch, Df. von 22 H. mit 119 E., hat eine Lokaliekirche zu Mariä Hilf...;
1848, Palacký: Popis království Českého, s. 425: Skoky, Maria Stock;
1854 úředně Skoky, Mariastock.
První známý zápis jména z roku 1513 je celý český a Skoky jsou v něm uvedeny jako "Sstok" (čti "štok"), tj. německé jméno Stock. Z jeho významů se v místních českých jménech vyskytují například Pařez a staročeská Krč. Čeští písaři toto jméno změnili ve ve Skok (tvar v jednotném čísle) a v nové době ve Skoky (tvar v množném čísle). S rozvojem mariánského poutního místa se ke konci 18. století přidává k původnímu jménu přívlastek Mariánské (něm. Maria-), obec od roku 1841 do roku 1950 byla označována jako Mariánské Skoky (něm. Maria Stock). Poté se obec vrátila opět k původnímu jménu Skoky (něm. Stock).
Původ jména místa lze vzhledem k chybějícím písemným a historickým pramenům jen velmi těžko vysledovat, nevíme kdy a kým byla vesnice přesně založena a osídlena. Její jméno tak může mít základ jak v českém, tak německém jazyce. Spíše se však kloníme k německému původu jména, které lépe vystihuje realitu existence místa. ať již jde o charakter místa lokace, charakter zástavby sídla či způsob obživy jeho prvních obyvatel.
1. Základ v českém jméně Skok(-y) - může vyjadřovat charakter místa, tedy
a) charakter terénu nebo zástavby, které terasovitě "skáčí" do údolí Střely,
b) charakter místa, které leží na soutoku (stoku) několika vodních toků (což je nejméně pravděpodobné, neboť v místě je jen jedna nevýrazná vodoteč),
c) nebo mohlo být přejato do němčiny ve tvaru Stock ("štok") a vyjadřovat charakter místa, tedy místo, kde se pěstoval chmel ve "štocích", tedy ve středověkých tyčových chmelnicích, z něm. Stock - tyč, Stecken - kolík.
2. Základ v německém slově Stock - to má v němčině několik významů - trs, drn, keř, pařez, patro, tyč, úl. Může tedy vyjadřovat charakter místa, tedy, že toto bylo založeno:
a) na drnu (tj. neobdělávané půdě či "na zelené louce"),
b) na místě křovinatém,
c) na místě s pařezy po vymýceném lese, na mýtině,
d) na "patře", tedy nahoře, nad údolím Střely,
nebo může také charakterizovat způsob života a obživy tehdejších obyvatel, například:
e) místní bydlí "na štocích", tedy v německých patrových domech (na rozdíl od okolních českých sídel s přízemními domy),
f) to, že se zde lidé živí včelařstvím, je zde hodně úlů (dříve tvořených vydlabanými dřevěnými špalky),
g) nebo se živí chmelařstvím, pěstují chmel v tyčových chmelnicích (původní středověká chmelnice, kde se pěstovaný chmel obtáčel kolem do země zaražených dřevěných tyčí - "štoků" (z něm. Stock - tyč, Stecken - kolík).
Literatura a prameny:
Dr. Antonín Profous, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, Nakladatelství ČAVaU, Praha 1949.
