Portrét P. Johanna Norberta Ricka, OPraem.
Na sklonku roku 2020 byl spolek upozorněn, že se na jednom aukčním portálu objevil obraz, který by mohl souviset se Skoky. Záhy jsme zjistili, že se skutečně jedná o obraz, o kterém jsme z německé historické literatury (Adam Winter, Wallfahrtsort Maria-Stock, Graz, 1934) věděli, že býval součástí mobiliáře fary ve Skocích a zobrazoval duchovního otce mariánského poutního místa, P. J. N. Ricka, OPraem. Po roce 1945, resp. po roce 1950, když ze Skoků nuceně odešli tepelští premonstráti, se obraz, stejně jako řada dalších památek, ztrácí. Považovali jsme jej za již definitivně ztracený a zničený. O to větší překvapení a radost byla, když se objevil. Navíc se tak stalo v době premonstrátského jubilea - 900. výročí založení řádu premonstrátů.
Protože se jedná o jednu z nejcennějších historických památek Skoků, bylo rozhodnuto, že se spolek pokusí získat obraz do vlastnictví. To se nakonec podařilo, spolek za památku zaplatil 20 tisíc korun. Na pořízení obrazu již přispěli někteří členové spolku a další dárci. Získáním obrazu byl završen pro Skoky poměrně úspěšný rok 2020, byl to krásný vánoční dárek Skokům.
Obraz bude nutné odborně prohlédnout restaurátorem, zda nepotřebuje nějaký restaurátorský zásah a ošetření, v budoucnu bude umístěn a prezentován ve Skocích, nejspíše v budoucím Poutním domě. Prozatím bude zhotovena fotokopie, která bude vystavena v kostele. Protože originál není zatím možno ve Skocích umístit, zvažujeme jeho dočasné zapůjčení a umístění v některé vhodné instituci, kde by mohl být prezentován veřejnosti (např. v krajském muzeu, diecézním muzeu nebo v tepelském klášteře).
Rickův portrét v dobové publikaci z roku 1934.
Obraz má obdélný formát, orientovaný na výšku, rozměr plátna je 81 x 109 cm. Kompozice obrazu se skládá ze stolku v popředí, na kterém leží stavební plán kostela, svatý obrázek a stolní hodiny, z polopostavy vlastního portrétu a z pozadí, které tvoří drapérie za postavou a průhled oknem na stavbu kostela.
Portrét zobrazuje polopostavu P. Ricka v životní velikosti, oděn je v typické bílé premonstrátské klerice, levou ruku má na cinguli, na prsteníku má prsten s červeným kamenem, patrně je to odznak jeho církevní hodnosti osobního děkana. Napravo před portrétem je stolek s modrým plátnem, na něm leží stavební plán poutního kostela ve Skocích, svatý obrázek místní Panny Marie Pomocnice ze Skoků s latinským nápisem "S. MARIA AUXILIATRIX STOCKENSIS" (svatá Marie pomocnice skocká) a velké stolní hodiny. Na stavebním plánu je vyobrazena část půdorysu kostela s textem, který se shoduje s textem na originálu stavebního plánu z roku 1736. V pozadí za postavou je drapérie červeného závěsu okna. Na rámu okna je přibitý obrázek s černobílým vyobrazením nekolorovaného osobního Rickova znaku. Ten je tvořen štítem v kartuši, ve štítu je zobrazení beránka Božího s osmicípou mariánskou hvězdou. Klenot štítu tvoří koruna, z níž vyrůstá postava sv. Norberta, po stranách paroží. Nad štítem s klenoty je obvyklý prvek církevní heraldiky, kněžský klobouk se čtyřmi (?) střapci. Znak by měl odpovídat jeho církevní hodnosti osobního děkana a řeholního kanovníka (podle dnešní heraldické praxe by měl mít pouze tří střapce). Beránek Boží odkazuje zřejmě na řeholního kanovníka jako služebníka Božího, mariánská hvězda patrně na mariánské poutní místo ve Skocích, sv. Norbert odkazuje na příslušnost k řádu premonstrátů (sv. Norbert jako zakladatel řádu), paroží zase na příslušnost ke Kanonii premonstrátů Teplá. V průhledu oknem je poutní kostel Navštívení Panny Marie ve Skocích, kostel je vyobrazen z boční, jihovýchodní strany. Jeho podoba odpovídá původnímu stavebnímu plánu, kdy měl mít pouze jednu věž. V době vzniku obrazu byl kostel ještě rozestavěný a věž měla být vyzděna jen po základy. Malíř tedy zřejmě vycházel ze stavebního plánu. Zajímavostí je i zachycení barevného provedení kostela (základní plochy cihlově červené, tektonika bílá).
Povrch malby je jemně krakelovaný. Obraz byl v roce 1863 restaurován, zásah restaurátora je patrný zejména na obličeji a rukou postavy.
Zadní strana plátna má červenohnědý šeps, ve spodní polovině plátna je velký nápis - signatura malíře s datací "I. Ioseph Grimmer pinxit Anno 1744" (J(ohann) Joseph Grimmer namalovat léta Páně 1744) a pod ním menší nápis, signatura restaurátora s datací "P. Joan. restaurav. 1863" (P(áter nebo Peter?) Joan(es) obnovil 1863). Vlevo dole je číslice 78, patrně inventární číslo.
Autorem obrazu je regionální barokní malíř Johann Josef Grimmer žijící a tvořící ve Žluticích v 1. polovině 18. století. V historických materiálech se objevuje také jako Grimm, Grün. Podílel se spolu s dalšími regionálními malíři na výzdobě kostela ve Skocích. O osobě restaurátora či donátora, P. Joanese nebo Johanna, nic bližšího zatím nevíme, donátorem by mohl být tehdejší superior ve Skocích (1857-1877) P. Johann Weimann, OPraem., který mohl obraz v roce 1863 nechat restaurovat.
P. Johann Norbert Rick, OPraem. (1681-1756). Narodil se 13. července 1681 v Bochově, v rodině místního měšťana Martina Ricka. Nadaného hocha patrně vyslal místní duchovní do tepelské klášterní školy, po studiích teologie byl v roce 1706 vysvěcen na kněze a stal se členem Kanonie premonstrátů Teplá. V roce 1708 byl vyslán do Žlutic, kde se stal kaplanem ve zdejší farnosti. V roce 1714 se zde stal farářem. V roce 1717 inicioval vznik kaple P. Marie Pomocnice a tím i mariánského poutního místa ve Skocích. V roce 1726 obdržel čestný církevní titul osobního děkana. Jako duchovní správce žlutické farnosti spravoval i kapli ve Skocích, zasloužil se o zřízení oltáře v kapli a o vznik poutí k obrazu místní P. Marie Pomocnice ve Skoku. V roce 1738 převzal do správy i nově stavěný poutní kostel Navštívení Panny Marie ve Skocích. Když Kanonie premonstrátů Teplá zřídila v roce 1748 při kostele ve Skocích svůj superiorát (závislý řeholní dům), byl ustanoven jeho prvním představeným - superiorem. V této funkci zůstal až do své smrti 21. února 1756. Pohřben byl ve Žluticích (ve Skocích v té době ještě nebyl zřízen hřbitov), podle některých pramenů se v místním kostele sv. Petra a Pavla měl nacházet náhrobník.
Určitě by bylo zajímavé zmapovat zatím neznámé osudy obrazu po roce 1945. Za informace budeme rádi. Také budeme rádi za případné nabídky na expertní posouzení stavu obrazu.
Reportáž Českého rozhlasu najdete ZDE.
Přední strana obrazu.
Zadní strana obrazu s datací a signaturou malíře.
Další obrázky najdete ve Fotogalerii.
